oblíbené

za operou do Verony

Do města Romea a Julie a na italskou operou

Hrad Scaligerů

Hrad Scaligerů

Další místo, které jsme se rozhodli minulé léto navštívit byl sever Apeninského poloostrova – městečko Sirmione s antickými vykopávkami, koupání v Lago di Garda, návštěva města milenců – Verony a nakonec pravá italská opera.

 Jak jinak, i tento zájezd byl zakoupen na slevovém portále a to konkrétně od Boleslavské cestovky za 1899 Kč včetně vstupenky na operu Aida.

Překvapení na začátek 

Vyjížděli jsme 2. 8. 2013 v podvečer a původně to měl být pouze rodinný výlet – jen já a mamča s taťkou, jenže můj přítel je expert na překvapení, takže když už jsme na Florenci nastupovali do autobusu, tak se přiřítil, že jede též, že tři dny před odjezdem se domluvil s cestovkou a že chce jet též. Já s mamčou jsme zůstali stát jako opařené (protože ještě jsem se s ním před odjezdem loučila), jen taťka, jak jsem se později dozvěděla, o tom věděl. Prostě velké překvapení. 😀

image

Le grotte di Catullo

Takže, když už jsme byli kompletní, mohli jsme vyrazit – směr Itálie.

Už odmala miluji Itálii, asi to bude tou kombinací skvělé pizzy, zmrzliny a moře, takže jsem se těšila opět jako malá.

Sirmione a Lago di Garda

image

na tomto výběžku celý komplex leží

Do letoviska Sirmione jsme dorazili kolem deváté ráno a vyrazili na malou prohlídku – hrad Scaligerů, úzké italské uličky a  především antické vykopávky Le grotte di Catullo. Na vykopávky se platí vstupné 4 eura, ale stojí to zato! I když nejsem velkým obdivovatelem polorozpadlých budov a kamenů, tak tím, že celý komplex ležel na vršku nad jezerem, tak se odtud naskýtal nádherný výhled a celé to dýchalo příjemnou atmosférou. To, že se tu zastavil čas, najednou ani nevadilo. Můžete tu najít množství krásných zákoutí a kombinace zeleně typické pro subtropický pás, křišťálově průzračné vody a historie má něco do sebe.

Po prohlídce památek jsme už vyčerpáni vedrem zamířili k jezeru, abychom se trochu osvěžili na další cestu. Jezero nebylo ani tak studené, jak by se dalo předpokládat a tak nádherně čisté, že se nám odtud ani nechtělo. Jedinou nevýhodou byly kameny – takže doporučuji vzít si obuv do vody.

Verona

image

Juliin legendární balkon

O půl druhé už jsme měli sraz u autobusu a přejížděli do padesát kilometrů vzdálené Verony, kde nás opět čekala prohlídka s paní průvodkyní. To, co je nejdůležitější ve Veroně navštívit je bezesporu legendární dům Julie Kapuletové se slavným balkonem, pod kterým ji podle Shakespeara Romeo vyznával lásku.

 

Kdo by neznal asi nejslavnější verše:

„Romeo, Romeo, proč jsi Romeo?

Zřekni se otce, zapři svoje jméno,

a jestli nechceš, zapřu já svůj rod

a navždy budu patřit pouze tobě.“

Hned naproti tomuto balkonu můžeme nalézt zeď se zámky, kde zamilovaní symbolicky zamykají svou lásku a klíček vyhazují, tak aby jim láska vydržela navždy. Podobná místa pro zamilované nalezneme i v Paříži, Berlíně či dokonce už i v Praze.

Po prohlídce už jsme byli vyhladovělí (od zmrzliny v Sirmione uplynulo už dost času), tak jsme si sedli na hlavní náměstí, abychom si objednali pizzu a zároveň se kochali tímto starobylým městem.

Verona je druhým největším městem Benátska a se svými 300 000 obyvateli se nejedná jen o historické město, jehož centrum je na seznamu světového dědictví UNESCA, ale i o pulzující metropoli.

Noční opera v historickém amfiteátru

image

opera Aida ve veronském amfiteátru

Co samozřejmě nelze vynechat je návštěva třetího největšího amfiteátru na světě, kam jsme dorazili těsně před devátou hodinou večer, protože od 21:15 začínala opera od Giuseppe Verdiho – Aida. Tato opera je obvykle považována za vyvrcholení celoživotního operního díla Verdiho a pojednává o lásce etiopské princezny a egyptského vojevůdce – jak jinak opět drama. Ale tady nešlo ani tak o děj, jako o úžasný zpěv, který se v akusticky dokonalém amfiteátru krásně rozléhal a samozřejmě i s tím spojenou světelnou show. Vše bylo na vysoké úrovni a zážitek to byl opravdu nezapomenutelný, asi nikoho nepřekvapí, že ani s Aidou, na které jsem byla v Národním divadle se srovnávat nedá.

Krátce po 1 hodině ráno jsme již zcela unavení usedali do autobusu, abychom se v neděli ráno opět ocitli v Čechách.